Svet-Stranek.cz
JEN - TAK
Jiří Petráček

2013:JEN - TAK

2013

2013
Včelaření 2013
 

Téměř jarní prosinec 2012 se překulil do nového roku. Ani začátek ledna nic nezměnil, teploty se pohybují dost vysoko nad nulou a mění se až s prvním kolem přímé volby prezidenta. Jestli se tím měli zmrazit i mezilidské vztahy mi není známo, ale ráz počasí se mění o 180 stupňů. Do té doby skoro jarní počasí, kdy i zajícům se namísto březňáčků rodí „ledňáčci“ vzalo za své a nastávají těžké časy. Zima, chlad a nevlídno čiší ze všech koutů. Říkám si tak ať! Je zima, tak ať je zima, ale začíná opravdová zima a ne jen tak ledajaká. Měl byla odevzdána, blíží se březen a s tím i výroční schůze včelařského spolku. První den, kdy se natolik vylepšilo počasí, že byl zaregistrován první prolet, ne u všech a ne v plné síle. Výsledky vyšetření měli nejsou tak alarmující jako v loňském roce. Mám ve vzorku 2 broučky, nic moc, přesto veterinární správa nařizuje jarní přeléčení  včel nátěrem plodu a fumigací s termínem do 15. dubna. Lehce se nařizuje, ale hůře plní. Počasí nijak nepřeje záměru a zima, která se vrátila se nechce vzdát své vlády. Léčíme na poslední chvíli až 13. dubna a to se nedá říct, že by bylo nějak zvlášť příznivé počasí. Spíš na hraně nebo prostě s odřenýma ušima. Je to moje první letošní kouknutí pod pokličku a jsem moc rád, že jsem v loni zakrmil místo obvyklých 15 kil cukru 18. Přesto jsem přišel o jeden loňský oddělek. Včely v něm vybraly zásoby od prostředka k česnu a nedokázaly se vrátit na plásty se zásobami a hynou hlady. Někteří ze včelařů hlásí hladové úhyny a narychlo přikrmují medocukrovým těstem. Včelstvo je téměř bez plodu, dvoje úplně ostatních 7 jen poskrovnu, skoro by se to dalo přirovnat k hledání jehly v kopce sena. Zbylé cukerná plásty přidávám těm co na tom nejsou se zásobami nejlépe a těším se na lepší počasí tak jako všichni. Jenomže ono nechce přijít. Je sice pár vyjímečných dní, kdy mohou včely ven, ale těch je tak příšerně málo, že by se vše dalo počítat na prstech jedné ruky. Zima se vytrvale drží až do konce dubna a přichází skokově jaro, ale k jásání to není. Oproti minulým rokům je vše zpožděné a příroda začíná s doháněním zameškaného. Stromy odkvétají tak rychle jak jen stačily jít do květu. Řepka nakvétá až v půlce května. Jindy mám už 14 dní nasazené medníky a teď je teprve nasazuji a to ještě ne u všech úlů. Z bídy stěhuji 16. května 4 včelstva na jiné stanoviště, kde mají v blízkosti řepku, snad se dočkám alespoň nějakého medu. Květnové teploty se v jeho druhé půlce drží v rozpětí 5 – 7 stupních a prší a prší. Meteorologické předpovědi je lepší vůbec nečíst, nevěští totiž nic hezkého. 23. května jsou hlášeny přízemní mrazíky a věřte nebo ne, trávník šedivý a já seškrabuji ledovou krustu z oken auta. Po 10 dnech hlásí opět jeden vyjímečný slunečný den. Je 27.5. a kupodivu se trefili. Beru si půl dne dovolenou a jedu kontrolovat včely. Přípravy na rojení nula, zásoby v mednících u lesa také nula. Rozvoj včelstev poměrně dobrý přesto na dva úly co byly bez medníků je nenasazuji ani po uplynulých 14 dnech.  Zásoby u řepky se vyvíjejí slibně, typuji to tak ještě na týden a spolu s odkvětem se bude dát vytáčet. No nic, vezmi čert med, hlavně aby včelky přečkaly tu slotu a v pohodě dočkaly roku 2014. Nechci sýčkovat je teprve konec května a já už z toho mám obavy. Z chladu do 35 stupňů nad nulou. Neuvěřitelné, ale je to tak. Půlka června a tropy. Po chladu, deštích a záplavách do jiného extrému. Nebýt řepky asi bych byl bez květového medu, takhle mám na 50 kilo řepkového medu, který pastuji. Zakoupil jsem si na to elektickou míchačku co používají zedníci. Na to, že je to můj první pokus tak musím říci, že se povedl. Po vytočení řepky stěhuji 2 včelstva k akátům, ale jen škoda práce. Vedra napomáhají jen k rychlému odkvětu bez nektaru. Po týdnu je plná zem opadaných květů a akátový med nula. Aby nebylo moc důvodů k radosti padá teplota skokově o 20 stupňů dolu, přes noc jen 3 až 7 stupňů a s prvním ohřátím rojení. Kdo má včely pláče. Z 9 včelstev se mi odrojilo 6, ostatní včelaři na tom nejsou lépe. Dvoje včelstva zůstávají bez matek. Beru čerstvě zakladené plásty a přidávám je do osiřelých včelstev. Povedlo se, ale když se konečně ustálí počasí a začíná snůška medovice nemá ji kdo sbírat. Když přijdou roje opět do síly přichází snůška melicytozního medu a je po radosti úplně. Zabetonované plásty, plné medníky, které nejdou vytočit, práce která bere chuť do včelaření.

Mám objednané dvě matičky kmene vigor, jednu F1 a druhou inseminovanou, ale až na druhou půlku srpna. F1 přichází jako na zavolanou, nekonečně snůškově podprůměrné a rojivé včelstvo se vyrojilo a nově vylíhlá matka nenašla cestu zpět ze snubního letu. Úl bez plodu a  přesto preventivně „pocívám“ včely přes mateří mřížku než vkládám klícku s novou matkou. Povedlo se, za dva dny je nová matka přijata. Koncem srpna, vlastně by se dalo říct „posledního“ přichází zásilka s inseminovanou matkou od přítele Čermáka a hned je problém na světě. V takhle pozdní době vytvářím oddělek ze dvou ne až tak plně zavíčkovaných plástů. Druhý den vkládám matku v klícce a nestačím se divit. Jsou na ni jako sršně. 2x přerovnávám a prohlížím včely jestli jsem tam omylem nepřenesl i matku z některého úlu a nic. Přesto řádění pokračuje. Teprve později nacházím nově naražený matečník na jednom z rámků, kde jsem přehlédl, že ve volných buňkách je zakladeno. Vylamuji matečník a hned je jiná! Už jsem si myslel, že hned napoprvé přijdu o nejdražší matku ve své včelařské praxi. Po zkušenostech z loňska stěhuji oddělek raději na nové stanoviště. Vše dobře dopadlo a přátelé včelaři si už teď zamlouvají materiál pro odchov matek. Slibuji, ale mírním jejich očekávání. Matka musí napřed přezimovat a pak nemám žádný problém. Do usazování matek propuká krmení cukerným roztokem. Do půlky září mám zakrmeno, jen ten nový oddělek krmím trochu déle. Tak jen ještě 2x fumigace a v půli listopadu aerosol a už se zase můžu těšit na jaro.

návštěvníků stránky
celkem20 633
tento týden13
dnes1