Svet-Stranek.cz
JEN - TAK
Jiří Petráček

alternativní včelaření:JEN - TAK

alternativní včelaření

Včelařit se dá 100x jinak, ale vždy jen jednou špatně
Je mnoho způsobů jak včelařit. V současné době převládá včelaření v moderních nástavkových úlech a chov včel je zaměřený na mírnost a medný výnos. Počáteční náklady na včelaření jsou poměrně vysoké. Jedna z možností jak začít včelařit téměř z ničeho je jeden ze způsobů alternativního včelaření v úlech TBH (zkratka z anglického top bar hive), které se dodnes běžně používá v Keni.
 
 
(český překlad)
 

Johnův včelařský notebook

John Caldeira, Dallas, Texas, USA   

Top bar hive beekeeping (anglická zkratka TBH)

Včelaření v laťkovém (trámkovém) úlu

 

Jedna z obrovských výhod včelaření je, že existuje mnoho způsobů, jak mohou být včely chovány. Jednou z možností je Keňa-style "TBH“ (Top bar hive). (Nehezky česky medná kráva nebo také neckový úl, který se nejvíce podobá ležanu.) TBH je nejlevnější možný způsob chovu včel. Oproti standardnímu rámkovému úlu má vyšší produkcí vosku, ale nižší produkcí medu. Experimentovat jsem s ním začal v roce 1980 a zkušenosti s ním jsem využil, když jsem sloužil jako dobrovolník v mírových sborech na Fidži. Od té doby neustále provozuji jeden až dva úly Kenya-styl (TBH).

  

Přítel Petero (vpravo) kontroluje úl. Vyjmutím jedné lišty, která se odloží do předem připraveného pracovního prostoru, se následně zvedne každý plást a provede kontrola vývoje a stavu včelstva. Lišty s plásty se následně vrací do úlu ve stejném pořadí tak jak byla vyjmuty.

 

 TBH je používán v rozvojových zemích a jelikož je rozebíratelný značně ulehčuje práci. Jeho pořízení je snadné a je velice levné. Na výrobu se používá běžné řezivo. Tento úl je velice praktický. V Keni se v takovýchto úlech včelaří do dnes.

Poznámka: V našich zeměpisných šířkách bývá využíván včelaři, kteří preferují alternativní přístupy ke včelaření, vhodný je i pro zájemce o Bio chov.

 

Česno je nejlepší umístit na konec úlu a ne uprostřed boční strany, jak je uvedeno na obrázku nahoře. Včely mají tendenci stavět plodiště od česna, takže situování plástů na teplou stavbu umožňuje včelaři odebírat medné plásty ze zadní strany. Ke včelaření se nepoužívá mateří mřížka.

 

Horní lišty (loučky) nejsou opatřeny mezerníky a  pokládají se přímo za sebou bez mezer. Proto je důležitá správná šířka horní lišty, která musí být 1 a 3/8 palce (3,5 cm), nebo mírně širší. To je proto, aby včely vystavěly plásty ve správné vzdálenosti od sebe.

Poznámka: Používaná šířka horní loučky u nás je 2,5 cm + mezerník 1 cm.

  

 Při stavbě TBH je vhodné použít délku horní lišty v délce horní loučky na které včelaříte (zde uvádějí délku 19 palců cca 48,5cm) a to proto aby se případně mohlo dílo přendat do standardního úlu. To je důležité pro započetí stavby plástu a jeho zaplodování  ve standardním úlu, pro pozdější přenos do TBH, nechcete-li čekat na roj.

 

Pásek z mezistěny nebo plástu 1/2 palce (1,3) cm) přitavíme na lištu, pomůžeme tím správnému založením díla. Zamezí se tak stavbě napříč lištami.

 

Stěny v TBH úlu jsou skloněné dovnitř směrem dolů, takže včely nepřistavují plásty až na stěny.

 

V přírodě staví včely dílo od stropu a často ho upevňují i na stěny, nikdy nebo jen velice zřídka na podlahu. Využití stavby úlu se skosenými stěnami má velkou výhodu. Včely se chovají, jako kdyby stěny byly podlahy, a mnohem méně  připevňují plásty ke stěnám. Plástve tak lze snadno vyjmout z úlu.

 

Plástev v TBH úlu je křehčí než u standardních úlů, protože nemá dřevěné rámy kolem včelího díla a není tak zapřena o stěny rámku, které bývají navíc vydrátkované.

 

Při manipulaci s plástem je třeba dbát na to, aby se nenakláněl do vodorovné polohy, tíhou by se mohl odlomit z lišty. Prohlídku musíme provádět ve svislé poloze. Pokud jsme obratní můžeme plást obrátit i vzhůru nohama.

Získání medu z horní lišty úlu se provádí odřezáním plástu mimo úl tak, že asi 1/2 palce plástu (1 – 1,5 cm) necháme na liště aby včely opět začaly správně stavět.

 

Včelaření v TBH není žádný nový objev. Obrázek ukazuje řecký proutěný úl, který byl popsán již v roce 1682, to je téměř dvě století před tím než Lorenzo Langstroth napsal dílo o "včelím prostoru".

Pletený úl nebo proutěný koš jehož stěny jsou skosené  směrem dovnitř je podobný dnešním TBH. Laťky na vrcholu byly umístěny asi jeden a půl centimetrů od sebe a byly zaobleny na jejich spodní straně, takže včely musely stavět plásty v požadovaném směru. Víko koše (není zobrazeno) normálně zakrylo úl.

 

Výhody špičkového TBH úlu:
-Pouze jedna základní laťka pro stavbu plástu o šíři (1 a 3/8 ") 3,52 cm
-Není potřeba medomet
-Nepotřebujete rámky  
-Je levný
-Manipulace s menší plochou včel.

-Nepotřebujete medník
-Nezvedají se těžká břemena
-Větší produkce včelího vosku, protože med se z plástů lisuje.


Nevýhody TBH
-Nižší produkce medu
-Je problém získat radu od zkušených včelařů, protože ti jsou zaměřeny na        standardní úly.
-Menší možnost převěšování díla v úle, protože plásty nejsou postaveny hezky rovně.
-Plásty jsou křehčí, zvláště v chladnějším počasí.Proto je špatná manipulace a  přeprava včelstva

-Vyžaduje vyšší úroveň znalostí včelaře o včelách.

TBH úly jsou zajímavé pro hobby včelaře a včelaře, kteří se zabývají alternativním včelařením a také pro rozvoj včelaření v chudých rozvojových zemích. Nicméně, začátečníkům a zájemců o efektivní produkci medu doporučuji moderní nástavkové úly. TBH úly jsou skvělou příležitostí pro získání poznatků o životě a rozvoji včel v prostředí, které nejvíce připomíná přírodní podmínky.


Článek o včelaření v TBH byl zveřejněn v časopise Bee Culture v prosinci, 1986.

 

Do češtiny přeložil Jiří Petráček

návštěvníků stránky
celkem20 633
tento týden13
dnes1