Svet-Stranek.cz
JEN - TAK
Jiří Petráček

Včelaření:JEN - TAK

Včelaření

Včelařím od svých 50 let a v roce 2008 jsem se stal nejmladším včelařem v Řevničově. Trochu smutné, že?

Včelařím na katastru obce Řevničov, na jižním úpatí Louštína v nadmořské výšce 450 m. Začínal jsem s jedním včelstvem, v současné době  jich mám pět a určitě to není konečné číslo. Neplánuji žádný velkochov, mám to pro odreagování, prostě antistresové včely. V roce 2010 jsem se zúčastnil soutěže Český med, kterou vyhlásil Výzkumný ústav včelařský v Dole. Za vzorek květového a medovicového medu byly moje včely oceněny zlatou medailí. Více se dočtete v archivu týdeníku Raport, stačí kliknout na adresu: www.raport.cz/publicistika/2010-50-kdybych-misto-medu-vytacel-rizky-mam-vcelstev-vic/2011-01-06

 

Je zvláštní jakým vším vývojem a pokusy prošlo včelaření a přesto všechno včely přežily a přežívají. Bylo a je spousta moudrých přátel jako lesní rada Čejka od Nižboru, který "nastolil" nový typ ležanu. Posuďte sami http://fishing-nature.webz.cz/Cejkuv%20ul.pdf

 
Někdy je dobré se trochu zasnít a vrátit se do historie. Čas utíká jako voda a já přemýšlím o lenosti a z ní pramenícím pokroku. Ano věřte nevěřte, ale já jsem přesvědčený, že v lenosti je pokrok. Když jsem u toho včelaření tak to pojďte zkusit se mnou. Včely žily v našich podmínkách odjakživa v dutinách stromů, brtích. Samotné hledání brtných stromů obsazených včelstvy bylo pracné a dostat se na med který ukrývá lesní velikán nebylo jen tak. Vyšplhat do výšky, sekerou vysekat štěrbinu abych se dostal k plástům s medem, vybrat med do připravené nádoby nebo vaku a plahočit se zpět ke svému obydlí určitě dalo zabrat. Navíc vás často ve vašem snažení předběhl medvěd. Co asi vymyslel lenoch? Brť vyříznout a klát přistavit k obydlí. Ejhle první část pokroku je tady. Druhý díl pokroku z lenosti na sebe nedal dlouho čekat. Proč chodit do lesa, porážet strom a dutinu se včelama vláčet cestou necestou až domů, když si můžu špalek vydlabat a roj do něho usadit? No a kláty byly na světě. Zatímco klát pracně dlabu a já chci včel co nejíc, vždyť med je žádaný a vosk také a mně přináší včelaření blahobyt a já jsem líný. Co asi udělám? Než abych se honil začnu přemýšlet. Při lenošení bývá spoustu času na přemýšlení a je to. Všude kolem je spousta jiného stavebního materiálu, který je daleko lehčí a snáze přenosný a hle! Vrbová košnice omazaná hlínou překlopená na podložku, nebo slaměný úl je na světě, ale to není zdaleka konec, ale jen začátek, který přenesl včelaření ke zdem klášterů a k obydlím vzdělaných lidí. Jen závěrem k pokroku z lenosti, abyste si mohli udělat obrázek o tom zda mému článku věřit či nikoli přeskočím několik kapitol dějin včelaření, typy úlů a dostávám se k nástavkovému včelaření velebenému a všemožně podporovanému. Údajně vzniklo v Americe, kde si jistí včelaři všimli zbytečných beden od whisky. Stačilo jen vyrazit dno, upravit rámky a začít skládat na sebe. Inu pokrok nezastavíme, ono líných lidí neustále přibývá.   
návštěvníků stránky
celkem20 633
tento týden13
dnes1